MY HAIR CHANGES

Asi do tří let jsem měla blonďaté dlouhé vlásky, než jsem přemluvila mamku ať mi je ostříhá na "ježka", protože co měli mí bratři, jsem musela mít také. Jenže hned tu byly dva velké problémy. Zaprvé mamka se rozhodla, že úplně na krátko mě ostříhat nehodlá, takže jsem skončila s hodně krátkým mikádem. A zadruhé nebyla to kadeřnice, takže jsem skončila s naprosto otřesnými vlasy.

Následně jsem chodila díkybohu ke kadeřnici. Pamatuji si, že v první třídě jsem si do vlasů nechala udělat pár červených proužků, což nebylo mé nejlepší rozhodnutí, protože se z toho postupem času stala ne moc hezká cihlová. Ve druhé třídě mě kadeřnice přemluvila opět na mikádo, ale tentokrát po ramena a překvapivě se mi to moc líbilo. Asi do dvanácti let jsem si vlasy udržovala v délce po prsa (jen jsem měnila střih ofiny) a z blond barvy mi ztmavly do ošklivé špinavé blond.

Dále následovala největší chyba mého života co se vlasů týče. Má bývalá kamarádka měla nápad, že se nabarvíme přelivem - já na černo, ona na červeno, že se to prý smyje. Její maminka nás obarvila a dopadlo to naprosto katastrofálně. Skončila jsem s vlasy, které vypadaly jako ošklivá paruka a navíc mi v nich zůstali špatným obarvením blonďaté pruhy. A překvapivě se to nevymylo. Nejradši bych v téhle době chodila s pytlem na hlavě. Rozhodla jsem se, že si je znovu zatím barvit nebudu a že je nechám odrůst a nakonec to vypadalo ještě hůř, než když to bylo černé.

Zhruba po roce přišel v mém životě zvrat. Začala jsem poslouchat tvrdší hudbu a strašně jsem chtěla vypadat jako lidi z emo komunity, které jsem potkávala na anime akcích. Takže jsem se rozhodla, že půjdu opět na černo, ale tentokrát mě barvila má mamka, které barvení (na rozdíl od stříhání) jde. Dopadlo to tak, jak jsem si představovala, takže jsem byla spokojená. Po pár měsících jsem šla ke kadeřnici s tím, že bych chtěla účes takový, abych si vlasy mohla tupírovat a kupodivu jsem s výsledkem byla opět spokojená.

Mé emo období

Sice mě má emo chvíle opustila, ale nadále jsem chtěla vypadat jinak než ostatní. Dostala jsem nápad, že bych mohla zkusit jít na bílo (ano velmi chytré snažit se jít z černé na bílou), aniž bych znala nějaké podrobnější informace o tom, jak toho docílit. Koupila jsem si bílou barvu od Directions a šla ke kadeřnici. Jak jste jistě uhodli, s bílými vlasy jsem neodcházela. Ještě ten den mě kamarádka obarvila na červeno-fialovou a odbarvováním zničené vlasy mi zastřihla asi o 15 cm. Červená se mi docela líbila, tak jsem u ní nějakou dobu zůstala, jen jsem vlasy nechala ještě více zkrátit.

Pokus o bílé vlasy

Zkrácení vlasů a obarvení na červeno

Další zkracování vlasů

Následovalo velké boom v mé životě a to když jsem se rozhodla, že půjdu na růžovo. Opět mě barvila i stříhala kamarádka a výsledek byl opravdu wow. Jen střih se mi nelíbil (postupem času jsem zjistila, že vlastně ani ta barva). Nevím co se stalo, ale už mě nebavilo, když na mě pohledem zůstal stát každý, koho jsme potkala. Tak jsem se vrátila opět k červené. Mé vlasy byly v naprosto otřesném stavu po tom všem odbarvování, takže mi barva vždy vydržela cca týden.

Růžové vlasy

Červené, vymyté vlasy

Vlasy už jsem dále nechtěla zatěžovat, tak jsem se vrátila znovu k černé. A světe div se, u té jsem vydržela dodnes. Než mi vlasy dorostli do nějaké přijatelné délky, vypadaly naprosto příšerně, ale momentálně jsem se svými vlasy asi nejvíce spokojená za celý život - líbí se mi barva, střih a dokonce jsou i zdravé.

Tak a to je zatím vše o mém experimentování s vlasy. Teď už snad znáte důvod, proč se směji vždy, když někdo prohlásí, že chce změnu a přijde s o odstín tmavšími vlasy.

Pokud jste se dočetli až ke konci, tak jste nejlepší! Zkoušeli jste na vlasech také nějakou neobvyklou barvu? :)